Zdravotní stav obyvatel ČR je ve srovnání se západními zeměmi Evropy významně horší, což má dopad nejen na zdravotnictví ale i na produktivitu pracovní síly. Tento fakt se stává obzvláště aktuálním v době demografických změn a posunu věku odchodu do důchodu. Prevence je klíčovým a efektivním nástrojem pro zlepšení pasivního přístupu české populace k vlastnímu zdraví a cestou, jak snížit extrémní a stále rostoucí náklady na zdravotní péči.
Přesto se preventivní péče podceňuje, odkládá, nebo zcela ignoruje, což je paradoxní vzhledem k tomu, že 9 z 10 Čechů považuje zdraví za nejvyšší životní hodnotu.
Pojďme se proto společně podívat na psychologické, sociální a ekonomické bariéry prevence. Proč jsou lidé k preventivním programům neteční, přestože vědí, že jim mohou leckdy doslova zachránit život? Jaké jsou hlavní bariéry a hlavně, jak je můžeme jako společnost překonat?
Psychologické bariéry: Proč mozek sabotuje prevenci?
Lidé jsou od přírody naprogramováni reagovat spíše na akutní hrozby než na ty, které se projeví až v budoucnosti. Tento jev, známý jako tzv. hyperbolická diskontace, způsobuje, že upřednostňujeme okamžité výhody před dlouhodobými zisky. Když nás nic nebolí, prevence se zdá zbytečná. Tato psychologická překážka ovlivňuje rozhodování většiny populace – až 72 % lidí upřednostní okamžitý komfort před dlouhodobými zdravotními benefity. Lidé tedy kvůli okamžitému pohodlí vědomě obětovávají budoucí přínosy prevence.
Další významnou překážkou je tzv. optimistický bias – tedy přesvědčení, že nás se zdravotní problémy netýkají. Lidé obvykle pokládají svůj životní styl za zdravější, než ve skutečnosti je. Tento postoj snižuje motivaci ke změně a vede k podceňování rizik onemocnění ve stylu: „Mně se to nestane“. Popřípadě podléhají iluzornímu pocitu kontroly nad situací: „Mé geny mě ochrání“. Mnoho lidí tak naivně věří, že i nejrozšířenější problémy a příčiny úmrtí jako srdeční choroby nebo rakovina se budou týkat někoho jiného.
Běžná je i normalizace a bagatelizace rizik. Například 43 % kuřáků mylně věří, že „občasná cigareta neškodí“, ačkoliv i minimální expozice tabákovému kouři zvyšuje kardiovaskulární rizika o 25 %.
Zajímavé je, jak zde na některé lidi působí i opačný tlak – strach. Obavy vedou k tzv. emočnímu vyhýbání. Např. 29 % mužů nad 50 let se vyhýbá screeningům, protože mají strach ze záchytu nějakého onemocnění. Z pohledu prevence zde tedy strach působí jinak, než bychom čekali a to naprosto kontraproduktivně.
Dalším faktorem vedoucím k podceňování rizik je i nízká zdravotní gramotnost české populace.Přestože jsme se od roku 2015 posunuli z předposledního místa a zdravotní gramotnost vzrostla alespoň na 53 %, nízká úroveň způsobuje, že téměř polovina české populace má omezenou schopnost porozumět zdravotním informacím a využívat je v praxi. Lidé si nejsou plně vědomi důsledků svého chování, což komplikuje pochopení významu prevence a využívání existujících preventivních programů. Zdravotní gramotnost rovněž pozitivně koreluje s úrovní vzdělání a sociálním statusem.
Už chápeme, proč 2/3 Čechů odkládá pravidelné preventivní zdravotní prohlídky, které jsou hrazeny ze zdravotního pojištění nebo proč lidé podceňují obezitu a její závažná rizika a dopady na zdraví, přestože o nich mají povědomí?
Sociální a kulturní bariéry: Role prostředí a návyků
V českém prostředí rovněž hrají významnou roli i sociální vlivy a kulturně zakořeněné návyky, jako je nízká míra pohybové aktivity, oblíbenost nezdravé stravy a vyšší míra konzumace alkoholu a tabáku. Když je nezdravý životní styl normou v našem okolí, je obtížné se mu vzepřít.
Zajímavý je i vliv pohlaví, kdy téměř třetina mužů vnímá preventivní prohlídky jako projev slabosti.
V kvalitativních výzkumech se jako jedna z dalších frekventovaných bariér prevence objevuje i faktor nedostatku času. Respondenti uvádějí pracovní vytížení, příp. logistické překážky jako jeden z hlavních důvodů, proč se nevěnují péči o své zdraví a proč nevyužívají preventivní programy.
Dalším významným faktorem, zejména pro skupiny s nižším příjmem, je finanční náročnost prevence – zdravá strava nebo pohybové volnočasové aktivity jsou vnímány jako drahé a nedostupné
Systémové problémy: Strukturální a ekonomické překážky prevence
Přestože je zdraví jednou z priorit státu, musíme konstatovat, že zdravotní politika státu vykazuje vážné nedostatky, resp. příležitosti ke zlepšení.
Výdaje na primární prevenci v ČR tvoří pouze kolem 3 % zdravotního rozpočtu (oproti 8,5 % v Nizozemsku), zatímco léčba civilizačních chorob stojí miliardy ročně.
Bohužel nám v ČR chybí strategie a finanční i lidské zdroje. Analýza Národního ekonomického výboru (NERV) odhalila, že 73 % preventivních aktivit probíhá bez centrální metodické podpory, což vede k duplicitám a regionálním disproporcím v dostupnosti služeb. Absence jednotného informačního systému navíc komplikuje monitoring účinnosti intervencí – pouze 12 % programů pravidelně vyhodnocuje svůj dopad na zdraví.
Současný zdravotnický systém navíc nevytváří žádoucí motivaci – odměňuje více léčbu nemocí než jejich prevenci. Poskytovatelé zdravotní péče tak mj. nemají dostatečnou motivaci nabízet preventivní služby. Zatímco léčba akutních stavů generuje okamžité ekonomické toky, preventivní péče přináší návratnost až s mnohaletým zpožděním. To ovlivňuje i alokaci prostředků ze státního rozpočtu (viz výše).
Další problém představuje nedostatečné vzdělávání populace o prevenci. A propos, zavnímali jste v poslední době nějakou státní iniciativu v tomto směru? Já ne. Absence kvalitních informačních kampaní oslabuje zapojení veřejnosti a účinnost existujících programů.
Jak z toho ven?
Cestou je zejména primární prevence, která ovlivňuje až 70 % našeho zdraví. Potřebujeme posílit zdraví obyvatel omezením rizikových faktorů a ovlivnit naše chování i prostředí, ve kterém žijeme.
Proto je zřejmé, že primární prevence a impulsy pro změnu nemohou být záležitostí pouze státní politiky, ale vyžaduje aktivní zapojení celé společnosti. Velký prostor pro ovlivnění nepřiznivé situace mají především zaměstnavatelé, jejichž úspěch závisí mj. právě na dobrém zdravotním stavu a výkonnosti svých zaměstnanců.
Efektivní strategie pro změnu postojů k zdravotní prevenci v pracovním prostředí
Zaměstnavatelé hrají klíčovou roli při překonávání bariér prevence a mohou tak zásadně přispět k lepšímu zdraví svých zaměstnanců. Pracovní prostředí nabízí unikátní příležitost, jak začlenit preventivní péči do každodenního života zaměstnanců a vytvořit podmínky pro účinnou a přesně cílenou intervenci v rámci konkrétních skupin.
Jak tedy mohou ovlivnit firmy zdraví a postoje zaměstnanců k prevenci?
1. Podpora a integrace preventivních programů do pracovního prostředí
Jedním z nejúčinnějších způsobů je přizpůsobení pracovního prostředí tak, aby podporovalo zdravý životní styl a aktivně vtahovalo zaměstnance do pravidelné péče o své zdraví. Mezi klíčové kroky patří:
- Zajištění dostupnosti prevence či zavedení služeb podpory zdraví přímo na pracovišti – například specializované preventivní prohlídky prostřednictvím externích specializovaných služeb, screeningů zdraví, individuální hodnocení rizik či preventivní pracovně-lékařské péče.
- Podpora kompenzačních a pohybových aktivit – zavedení ergonomických auditů a úprav pracovišť, organizace skupinových kompenzačních cvičení nebo začlenění vhodných pohybových aktivit do nabídky benefitů.
- Přizpůsobení pracovní doby – umožnit zaměstnancům začlenit aktivity a preventivní programy na pracovišti do pracovní doby (nebo těsně před či po).
- Vytvoření zázemí pro aktivní životní styl – zřízení místností pro aktivní cvičení, protažení, relax a krátkodobé rozptýlení. Rozšíření sociálních zařízení o sprchu.
Díky firmám, které tyto komplexní podpůrné programy zdraví již implementovaly, víme, že tato iniciativa funguje nejen po zdravotní, ale i po psychologické stránce. Firmy hlásí o třetinu nižší pracovní neschopnost zaměstnanců, jejich větší spokojenost, loajalitu i produktivitu zaměstnanců.
2. Zavádění behaviorálních pobídek
Behaviorální ekonomie ukazuje, že i drobné pobídky mohou výrazně zvýšit ochotu zaměstnanců zapojit se do preventivní péče:
- Incentivy a benefity – například bonusové poukázky pro aktivní jedince účastnící se preventivních programů, docházející na preventivní prohlídky a aktivně pečující o své zdraví, podpora dárců krve apod.
- Gamifikace – vytvoření soutěží a aktivizačních výzev zaměřených na zdravý životní styl využívajících motivace a sociálního srovnávání. Např. měsíční výzvy pro dopravu do práce (kolo, běh, koloběžka, chůze apod.), výzvy k úpravě podílu aktivní hmoty či redukce hmotnosti, úprava stravovacích návyků apod.
- Skupinová motivace – organizace interních soutěží nebo neformálních aktivit (běžecký klub, cyklo výjezdy, turistika, organizace víkendových volnočasových aktivit a výjezdů apod.)
3. Edukace a zlepšení zdravotní gramotnosti
Nízká zdravotní gramotnost je jednou z hlavních překážek prevence. Zaměstnavatelé mohou tuto bariéru překonat prostřednictvím cílených vzdělávacích programů:
- Interaktivní workshopy – vyhodnocení zdravotních rizik na úrovni konkrétních zaměstnanců, praktická a na konkrétní problematiku zacílená školení (správné nastavení pracoviště, držení těla, kompenzační cviky, prevence dysbalancí, zvládání stresu či aktivní relaxace apod.). Musí být zajištěna odbornost, profesionalita a praktičnost!
- Digitální vzdělávání – instantní e-learningové mini-shoty přizpůsobené specifikám jednotlivých odvětví. Automatické spouštění krátkých mini edukačních videí, kvízů či hodnocení.
- Peer mentoring – podpora zdravotních ambasadorů z řad zaměstnanců. Ti mohou např. organizovat in-house cvičení – jóga, core cvičení apod. nebo pořádat jiné neformální aktivity pro sdílení zkušeností a vzájemnou motivaci.
4. Personalizovaný přístup
Lidé lépe reagují na konkrétní příběhy než na obecná doporučení nebo statistiky. Zaměstnavatelé mohou využít:
- Sdílení úspěšných příběhů lidí, kteří díky prevenci předešli vážným zdravotním problémům, nebo dokázali radikálně změnit svůj přístup k sobě samým.
- Individuální konzultace se specialisty přímo na pracovišti.
- Personalizované plány prevence zahrnující doporučení šitá na míru jednotlivým zaměstnancům.
5. Snižování finančních bariér
Pro mnoho zaměstnanců představují finanční náklady významnou překážku při zapojení do preventivních programů. Firmy mohou tuto bariéru odstranit:
- Nabídkou bezplatných preventivních služeb hrazených z firemního rozpočtu.
- Dotacemi na aktivity podporující zdravý životní styl, jako jsou permanentky do fitness center, plavenky, výukové kurzy apod.
- Zajištěním dostupných a zdravých jídel v podnikových kantýnách nebo vending automatech.
Co si z toho odnést?
Prevence není jen otázkou zdraví, ale také klíčovým faktorem pro dlouhodobou udržitelnost a prosperitu firem. V době, kdy stát bude mít čím dál větší obtíže zajistit dostatečné zdroje a efektivní strategie prevence, se právě zaměstnavatelé mohou stát jednou z hlavních hybných sil změny. Podpora zdraví zaměstnanců není luxusem, ale nezbytným krokem k vyšší produktivitě, nižší nemocnosti a spokojenějším týmům.
Firmy, které se rozhodnou jednat, mohou nejen přispět k lepšímu zdraví svých zaměstnanců, ale také získají jistou konkurenční výhodu na trhu práce. A pokud si nejste jisti, kde začít nebo jak efektivně překonat bariéry prevence ve vašem pracovním prostředí, jsme tu pro vás. S našimi zkušenostmi a inovativními přístupy vám pomůžeme nastavit preventivní programy na míru – takové, které budou skutečně fungovat a budou měřitelné.
Prevence je příležitostí ke změně – nejen pro jednotlivce, ale i pro celé organizace. Buďte těmi, kdo udělají první krok a udělají Česko zdravější zemí!
