„Well-being“ – slovo, které se zejména v posledních letech skloňuje ve všech pádech. Z okrajového tématu se well-being posouvá do realizační roviny. Firmy přemýšlejí, jak tyto programy dostat do svých firemních strategií a co nejefektivněji je implementovat a převést do měřitelných výsledků – v podobě vyšší spokojenosti zaměstnanců, produktivity, nižší fluktuace, silnější loajality apod.
Pamatuji si, jak ještě před deseti lety skeptici kroutili hlavou a s úšklebkem se podivovali nad „dalším módním výstřelkem“. Jsem si jistý, že dnes už to většina z nich přehodnotila a pochopila, že wellbeing není jen trendy slovo. Při správném zacílení je to skutečně strategická investice do nejcennějšího kapitálu – lidí.
Člověk ostatně nemusí být zrovna Einstein, aby to dokázal zhodnotit. Představte si dvě firmy. V první jsou zaměstnanci unavení, demotivovaní a mnohem častěji nemocní. Ve druhé firmě lidé přicházejí do práce s úsměvem, jsou plní energie a nápadů. Která z těchto firem bude asi dlouhodobě úspěšnější…?
Pojďme se tedy spolu podívat na to, proč byste se tímto tématem měli zabývat i ve vaší firmě a co pro to můžete udělat. Popíšeme si vztah mezi well-beingem, motivací a pracovní spokojeností a objasníme důvody, proč některé programy selhávají, zatímco jiné mění firemní kulturu a přispívají k vyšší produktivitě a spokojenosti zaměstnanců.
Zdraví jako hnací motor výkonu: Proč podpora zdraví na pracovišti zvyšuje motivaci
Podpora zdraví a péče o well-being zaměstnanců není jen „hezký benefit“, ale především účinný nástroj ke zvýšení produktivity. Sedavý životní styl v kombinaci se stresem přispívají ke snížení energie, kondice, výkonnosti a schopnosti koncentrace.
Výsledky firemních programů zaměřených na zdraví, jako např. audity pro ergonomická pracoviště, pravidelné zdravotní screeningy či cvičení zaměřené na kompenzaci sedavé práce, v praxi prokazují svou účinnost a díky svým přínosům se stávají klíčem k dlouhodobé pracovní spokojenosti i výkonnosti zaměstnanců.
Pojďme se podívat na pár konkrétních výstupů z poslední doby. Hezky to shrnuje například studie Harvard Business Review (2023), která zjistila, že zaměstnanci zapojení do pravidelných fyzických aktivit v rámci firemních well-being a aktivizačních programů vykazují:
- o 35 % vyšší úroveň energie během pracovního dne,
- o 27 % nižší pravděpodobnost výskytu syndromu vyhoření,
- až o 25 % nižší nemocnost,
- o 40 % nižší fluktuaci,
- o 22 % vyšší motivaci ke spolupodílení se na dosažení firemních cílů.
A propos, co se týče právě angažovanosti zaměstnanců, studie společnosti Gallup (2021) poukázala na to, že firmy s vysokou mírou angažovanosti zaměstnanců dosahují až o 21 % vyšší ziskovost.
Best practices: Jak efektivně integrovat podporu zdraví do firemní strategie
Úspěšné preventivní či wellbeing programy mají jedno společné – nejsou univerzální, ale jsou vždy promyšlené a zacílené na konkrétní potřeby zaměstnanců a danou firemní kulturu. Aby se investice do zdraví zaměstnanců skutečně vyplatila, je třeba postupovat systematicky.
Jak na to?
1. Zmapujte výchozí a aktuální stav
Než jako firma zainvestujete do „well-programů“, zanalyzujte a pochopte, co vaši zaměstnanci skutečně potřebují. Průzkumy zaměstnanecké spokojenosti, analýza nemocnosti a fluktuace či anonymní dotazníky vám pomohou odhalit problematické oblasti a vybrat nejvhodnější kompenzační aktivity pro jejich eliminaci v daných cílových skupinách. Zatímco v některých firmách je největším problémem sedavý způsob práce a bolesti zad, jinde je třeba zacílit na kompenzaci negativních vlivů stresu či snížení pracovní zátěže.
Nebojte se zapojit zaměstnance i do designu programů, resp. si k záměru zavčas vyžádejte zpětnou vazbu od cílové skupiny. Věřte mi, že to může zásadně ovlivnit úspěšnost programu.
2. Využívejte individuální přístup a personalizaci
Jedním z hlavních důvodů, proč většina wellness programů selhává, je jejich univerzální a plošné nastavení. Proto maximálně akcentujte přístup cílený na konkrétní potřeby s personalizovanou úrovní podpory. Efektivní programy se zaměřují na reálné potřeby lidí.
Příklady individuálního přístupu v konkrétních oblastech mohou být:
- Ergonomické poradenství – správné nastavení pracovního prostředí přesně podle potřeb jednotlivce namísto aplikace obecných a generalizovaných doporučení.
- Screening zdravotních rizik – vynikající výsledky poskytuje např. včasná identifikace možných zdravotních rizik u konkrétních zaměstnanců prostřednictvím individuální diagnostiky a vytvoření osobního plánu rozvoje a doporučení konkrétních opatření. Na základě těchto dat lze vytvořit cílové skupiny, s nimiž pracujeme „hromadně“ a přitom cíleně.
- Osobní plán kompenzačních a fyzio aktivit – namísto obecných cvičení „vhodných pro všechny“ nabídněte zaměstnancům program přizpůsobený jejich skutečnému fyzickému stavu a možnostem. Díky vyššímu motivačnímu efektu a atraktivitě přináší tyto programy lepší výsledky.
3. Důraz na efektivitu a dlouhodobou prevenci
Jednorázové akce typu „Den zdraví“ zní dobře, ale pokud chybí dlouhodobý plán podpory, výsledky se nedostaví. Skutečný dopad a úspory přináší především systematická prevence.
Dejte přednost komplexním a dlouhodobým programům před jednorázovými akcemi. Klíčem k úspěchu je konzistence – nesnažte se změnit vše najednou, ale zaměřte se na pravidelnou a nízkoprahovou péči – ať už formou pravidelných diagnostických programů, masáží na pracovišti, preventivních workshopů zaměřených na pohybové obtíže nebo odborných konzultací s fyzioterapeuty. Důsledná dlouhodobá podpora zdraví zaměstnanců se vám mnohonásobně vrátí.
4. Podpora duševního zdraví
Fyzické zdraví nelze oddělit od psychické pohody. Programy na zvládání stresu, mindfulness tréninky, relaxační a dechová cvičení nebo možnost konzultací s odborníky na duševní zdraví významně zvyšují odolnost zaměstnanců vůči stresu a posilují jejich výkon.
5. Zapojení leadershipu a firemní kultury
Když vedení firmy aktivně podporuje zdravý životní styl, zapojuje se do aktivit a ukazuje, že „na zdraví záleží“, stává se péče o zdraví součástí firemní DNA. Vedení hraje klíčovou roli – pokud oni sami well-being ignorují, zaměstnanci nebudou motivováni k němu přistupovat vážně.
6. Pravidelné vyhodnocování a adaptace
Aby programy nezůstaly jen na papíře, pravidelně sledujte a vyhodnocujte jejich dopad – nejen skrze čísla (fluktuace, nemocnost), ale i zpětnou vazbu zaměstnanců. Jen tak dokážete udržet směr, účinnost i atraktivitu. V případě potřeby neváhejte opatření a skladbu aktivit upravit.
7. Konzultujte a využívejte služeb odborníků
Nesnažte se vše dělat tzv. in-house nebo pomocí interních dobrovolníků. Tahle problematika je skutečně velice komplexní a vyžaduje multidisciplinární přístup a znalosti. Pamatujme, že mezi primární cíle zdravého pracoviště patří nejen účinnost, ale i bezpečnost programů, a proto by je měli zajišťovat odborníci na danou problematiku – fyzioterapeuti, pohyboví specialisté, lékaři apod. Pamatujte také, že je velký rozdíl mezi jednorázovými, ad-hoc aktivitami a dlouhodobou strategickou spoluprací založenou na výsledcích a know-how. Pokud nechcete platit externí služby, můžete zvážit i vytvoření full-time expertní pozice specializované na wellbeing přímo ve vaší organizační struktuře.
Budoucnost: Well-being jako strategická výhoda
Well-beingové aktivity přestávají být příjemným benefitem „navíc“ a stávají se součástí firemní kultury. Firmy, které chápou jejich význam, profitují z vyšší výkonnosti týmů, lepší firemní atmosféry a nižšího absentismu (a nákladů na něj).
Podpora zdraví zaměstnanců není náklad, ale jde o investici s měřitelnými výsledky i návratností, přičemž ROI propracovaných programů se pohybuje okolo 1:5 – 1:10. Motivovanější, spokojenější a zdravější pracovníci přinášejí firmám vyšší produktivitu, lepší atmosféru a nižší fluktuaci. Odpověď na otázku „zda“ do well-beingu investovat tedy není na místě – klíčové je spíše „jak“ to udělat efektivně a tak, aby se péče o zdraví zaměstnanců stala přirozenou součástí firemní kultury i katalyzátorem pracovního výkonu a byznysových výsledků jako takových.
Pokud uvažujete o zavedení programů na podporu zdraví ve vašem týmu, jste na správné cestě. Držím vám palce, ať je vaše iniciativa úspěšná! A pokud byste příp. chtěli využít ověřené strategie a data pro co nejefektivnější implementaci, rádi vám s tím v ErgoFIT pomůžeme. Stačí se na nás obrátit…
Jaké kroky už ve vaší firmě děláte pro zdraví zaměstnanců? Nebo stále hledáte cestu?
Zdroje:
WHO (2023). Mental Health in the Workplace.
Gallup (2023). Global Workplace Report.
Harvard Business Review (2020). „The ROI of Wellness Programs“.